META-NET Strategic Research Agenda for Multilingual Europe 2020

Neomezené porozumění: Evropa bez jazykových hranic

Evropská strategie odstraní komunikační bariéry a připraví Evropu na příští revoluci v informačních technologiích

Evropa čelí vážné komunikační krizi. V rámci projektu META-NET byla nedávno provedena rozsáhlá studie „Evropské jazyky v digitálním věku“. Její výsledky zdokumentované v jednatřiceti svazcích a pokrývající stejný počet evropských jazyků naznačují, že většině evropských jazyků hrozí „digitální zánik“. Nedostává se jim totiž dostatečné podpory jazykových technologií, a jejich další existence ve světě, kde informační technologie dominují, je proto ohrožena. Bohatá rozmanitost jazyků je nedílnou součástí evropského kulturního dědictví. Zároveň je však překážkou při obchodních a finančních stycích a zabraňuje hlubší evropské integraci. I přes vysoké finanční částky vynakládané na překlady je pouze malá část důležitých informací dostupná ve všech evropských jazycích. Mezi občany jednotlivých států existují jazykové bariéry, které jim znemožňují diskutovat o zásadních evropských problémech. Například komunikace mezi Němci a Řeky o řecké finanční krizi probíhá prostřednictvím domácích médií a politiků, tedy prostřednictvím kanálů, které nedokážou dokonale zprostředkovat vzájemné porozumění. V současné době hraje při politických rozhodnutích stále větší roli internet a sociální sítě. Evropská unie zatím neumí tyto nové komunikační kanály využívat ke svému prospěchu. Dánové nedebatují s Francouzi o tom, jaké výhody mají jaderné elektrárny oproti elektrárnám spalujícím fosilní paliva, a obyvatelé Středomoří nediskutují se svými severními sousedy o přínosech společné imigrační politiky.

META-NET, evropské centrum excelence, které sdružuje šedesát výzkumných center ve čtyřiatřiceti zemích, usiluje o vytvoření Evropy, ve které neexistují žádné komunikační bariéry, Evropy, kde i přes zachování jazykové rozmanitosti a různosti, dochází k volné výměně informací, nápadů a kde funguje volný trh. Pro tyto účely byla vytvořena Agenda strategického výzkumu pro mnohojazyčnou Evropu 2020 (Strategic Research Agenda – SRA), jejímž cílem je představit investice do jazykových technologií jako krok, jehož ekonomický přínos mnohonásobně převýší vynaložené náklady. Tento dokument je výsledkem více než dvouletých diskusí mezi stovkami jazykových odborníků a expertů z výzkumu. Zástupcům Evropské komise a dalším expertům z výzkumu i průmyslu bude tento dokument oficiálně představen na technologickém sympoziu v Berlíně, které se bude konat 25. ledna 2013.

Agenda pojednává o tom, jak Evropa může díky své jazykové i kulturní rozmanitosti posílit svou konkurenceschopnost. Vzhledem k tomu, že v Evropě existuje mnoho odborníků na jazykové technologie, a to jak v akademickém prostředí, tak v průmyslu, má Evropa ty nejlepší předpoklady k tomu, aby hrála v příští revoluci informačních technologií pracujících s lidskou řečí, s lidskými znalostmi a emocemi vůdčí roli. Aplikace jako hlasová asistentka Siri od Applu nebo asistent Google Voice jsou v tomto ohledu ve světě pouze prvními vlaštovkami. Lidská řeč se v budoucnu stane základním prostředkem komunikace mezi člověkem a strojem. Software, který takovou komunikaci umožní, bude muset existovat v mnoha různých jazycích, bude muset umět poskytovat nejrůznější služby, bude muset být dostupný pro různá elektronická zařízení a bude o něj velký zájem. Jazykové technologie již nyní zajišťují přístup k lidským znalostem uloženým v digitalizované podobě na internetu a je pouze otázkou času, než budou vyvinuty nové aplikace, které umožní sémanticky prohledávat a analyzovat každodenní nové velké objemy textových dat (Big Data).

Celoevropský strategický výzkum pojednaný v tomto dokumentu by se měl jak v akademické, tak v průmyslové sféře zaměřit především na tři oblasti:

1. Na vytvoření překladového „cloudu,“ který bude všem evropským občanům, společnostem a organizacím sloužit jako překladový nástroj pro všeobecné i specializované texty. Jako takový bude využívat nejen vysoce kvalitních, precizních a spolehlivých technologií strojového překladu mluvených i psaných textů, ale i práce externích překladatelů a tlumočníků v případě, že zadaný úkol by stroje samy nezvládly.
2. Na oblast sociální inteligence a e-účasti, v jejímž rámci by mělo dojít k zajištění zdrojů a k vývoji nástrojů, které by posílily vzájemné porozumění, podporovaly dialog mezi občany, zákazníky, klienty a spotřebiteli, umožnily e-účast a integrovaly efektivnější postupy pro přípravu, výběr a vyhodnocování kolektivních rozhodnutí.
3. Na vývoj inteligentních digitálních interaktivních asistentů, kteří se dokážou učit novým věcem, přizpůsobovat se okolnímu vjemům, a v závislosti na konkrétních potřebách uživatelů tak poskytovat interaktivní podporu založenou na hlasové komunikaci.

META-NET rovněž prosazuje vznik Evropské servisní platformy pro jazykové technologie, která by uživatelům a zákazníkům zajistila snadný přístup k jazykovým technologiím.

„Evropa naléhavě potřebuje překladový software, který by dokázal produkovat kvalitní překlady ve všech evropských a velkých neevropských jazycích, a konečně tak odstranil existující jazykové bariéry. Tyto bariéry jsou překážkou v dlouhodobé snaze Evropské unie o jednotný digitální trh, protože zabraňují volné výměně znalostí, informací, volnému pohybu zboží a služeb,“ tvrdí prof. Hans Uszkoreit, koordinátor projektu META-NET a vedoucí výzkumu v DFKI (Německé výzkumné centrum pro umělou inteligenci). Dr. Georg Rehm (DFKI), jeden z redaktorů Agendy strategického výzkumu a spolukoordinátor projektu META-NET k tomu dodává: „Po nehodě ve Fukušimě v březnu 2011 se v celé Evropě mluvilo o výhodách a nevýhodách jaderné energie. Celá debata ale probíhala odděleně v jednotlivých jazykových komunitách: nikdy se nediskutovalo na celoevropské úrovni. Technologie, které se snažíme prosadit, by právě toto měly Evropanům umožnit, a přispět tak k novému chápání pojmu evropské identity.“

Zahájením koordinovaného a celoplošného úsilí již před rokem 2020 můžeme dosáhnout značného pokroku ve vývoji jazykových technologií. Poskytováním nových aplikací a služeb občanům a vytvořením řady nových příležitostí pro rozvoj informačních a jazykových technologií v Evropě můžeme zajistit, aby evropské jazyky obstály v budoucnosti. Je zřejmé, že těmto novým výzvám nemohou jednotlivé státy čelit samostatně, a to zejména kvůli vysoké finanční zátěži (měřené relativně k počtu obyvatelů) v případě menších jazykových společenství, kvůli potřebnému technologickému transferu mezi jazyky, nedostatečné interoperabilitě zdrojů, nástrojů a služeb a v neposlední řadě také kvůli tomu, že hranice jazykových společenství mnohdy nekopírují hranice politické. Z těchto důvodů je nutné, aby Evropská unie a všechny její členské státy a další přidružené země úzce spolupracovaly s průmyslem. Agenda strategického výzkumu poskytuje všem zúčastněným stranám jakýsi návod, jak k těmto výzvám přistoupit, aby jejich řešení jednak sloužila evropským občanům, a jednak, aby Evropa ve světové ekonomice a světovém technologickém pokroku zaujala vedoucí postavení.

Jazykové technologie: Základní přehled

Jazykové technologie nám už dnes pomáhají při každodenních činnostech, například při psaní e-mailů nebo při rezervování letenek. Jazykové technologie produkují software, který umí zpracovat psanou i mluvenou lidskou řeč. Jazykových technologií také využíváme, když hledáme nebo překládáme internetové stránky, kdykoli svým hlasem ovládáme autorádio nebo mobilní telefon a pokaždé, když si na internetu čteme recenze a doporučení k různým výrobkům. Zanedlouho si budeme moct povídat s počítačovými programy, se stroji nebo zařízeními. Například s robotickými služebníky, kteří se nepochybně brzy stanou nedílnou součástí našich domovů a kanceláří. Když budeme potřebovat nějakou informaci nebo pomoc, jednoduše si o ni řekneme, ať budeme kdekoliv. Odstranění komunikační bariéry mezi člověkem a strojem změní náš svět. Jazykové technologie umožní lidem mluvícím různými jazyky spolupracovat, učit se, obchodovat i sdílet znalosti, a to nezávisle na jejich počítačových dovednostech.

V současné době jsou jazykové technologie založené zejména na statistických metodách, které vyžadují dostupnost velkého množství psaných nebo mluvených dat. Získat potřebné množství dat je především u jazyků s relativně malým počtem mluvčích velmi obtížné. Avšak výsledky z uplynulých let ukazují, že tyto překážky nejsou nepřekonatelné a že jazykové technologie patří k nejrychleji se rozvíjejícím oblastem v informačních technologiích. Velké mezinárodní společnosti jako Google, Microsoft, IBM nebo Nuance do této oblasti investovaly nemalé částky. V Evropě již dnes existují stovky malých a středních podniků, které se specializují na vývoj mnohojazyčných aplikací a služeb. Evropa je zásobníkem bohatých technologických, kulturních i jazykových zkušeností, a má proto výborné předpoklady k tomu, aby hrála v oblasti jazykových technologií vůdčí roli.

META-NET a META

META-NET, centrum excelence sdružující 60 výzkumných center ve 34 zemích a zahrnující několik projektů Evropské unie, se věnuje budování technologických základů mnohojazyčné evropské informační společnosti.

META-NET vytváří instituci META (Multilingual Europe Technology Alliance). Do této otevřené technologické aliance se zapojilo vice než 600 organizací z 55 zemí, včetně výzkumných center, univerzit a soukromých společností.